Začátky hokeje v Olomouci
Začátky ledního hokeje v Olomouci
Hokej má v Olomouci dlouholetou tradici. První hraní ledního hokeje je datováno ještě před vznik samostatné republiky. Podle historických publikací vznikl vůbec první hokejový oddíl v roce 1912 na popud několika studentů při SK Olomouc – tehdy ještě provozovali bandy hokej (bandy je kolektivní míčový sport hraný na ledové ploše, vyvinul se pravděpodobně z pozemního hokeje). Mezi zakladatele tohoto oddílu patřili: MUDr. Adolf Kameníček, akademický malíř Hoplíček a dále pánové Kočí, Trpík a Promberger.
V letech 1921 až 1922 vznikl v Olomouci další klub – ČSS Olomouc. K rozmachu hokeje na Hané pomohl v roce 1925 Moravský večerník, který vypsal soutež o putovní pohár. O tuto trofej bojovaly, mezi jinými, i 3 olomoucké týmy: SK Olomouc, ČSS Olomouc, a také německý tým Olmützer EV (dále se této soutěže účastnily týmy z Ostravy či Brna).
Řádná organizace klubů ale proběhla až v roce 1929, kdy byla založena Moravská župa hockeyová. Ta byla o dva roky později rozdělena na tři části: Slezskou, Západomoravskou a Hanáckou se sídlem v Olomouci. V roce 1930 se mužstvo SK Olomouc stalo mistrem Moravy, v sezóně 1936/1937 vyhrál tým ČSS Olomouc Hanáckou župu hockeyovou.
Lední hokej byl ale v těch dobách velmi závislý na přízni počasí, například v sezóně 1938/39 nemohlo být župní mistrovství sehráno. Hanácký oddíl tehdy působil pod názvem SK Olomouc ASO, z názvu tedy vyplývá, že hlavním mecenášem byl Josef Ander, zakladatel fotbalového areálu v Olomouci a slavný prvorepublikový podnikatel, který vlastnil síť prodejen ASO.
50. léta
Na začátku 50. let dvacátého století na Hané působil oddíl MŽ Olomouc, který se dokonce na jednu sezónu (1951/1952) probojoval do ligové kvalifikace Krajského přeboru, do nejvyšší soutěže ale nepostoupil. V dalších třech sezónách pak v Olomouci měl své sídlo armádní oddíl Křídla vlasti Olomouc, který byl přímo uměle zařazen do mistrovství republiky (nejvyšší soutěže) a bojoval na předních příčkách. Největším úspěchem je bronz z roku 1954. Pod ním je podepsaná sestava Pšenčík, Vacek – Šmat, Bacílek, Kubát, Dobrovolný – Veselý, Sysel, Vidlák, J. Pokorný, Nepomucký, Peka, Buriánek, Zábojník, Čechura, Novotný, Petkov, trenér Anton. Celková bilance Křídel vlasti v nejvyšší soutěži: 46 zápasů – 24 vítězství, 5 remíz, 17 porážek, skóre 259:169 – celkem 53 bodů.
FOTO: Křídla vlasti Olomouc 1953/1954
U zrodu Křídel vlasti stál například Stanislav Bacílek, dlouhá léta reprezentant Československa (účastník ZOH 1956 v Cortině a sedmi MS v letech 1953–1959), který si v Olomouci odsloužil vojenskou službu. V mužstvu se také objevil jako gólman a později i jako trenér Jaroslav Pitner, v budoucnosti veleúspěšný trenér Dukly Jihlava i československé reprezentace.
I v sezóně 1955/1956 se v Olomouci hrála liga, přestože Křídla vlasti byla zrušena. Tehdy se z Prahy přestěhoval oddíl Tankista, který v moravské skupině A obsadil 3. místo a těsně se nedostal na finálový turnaj. Navíc porazil pozdějšího mistra a nastupujícího ligového titána, brněnskou Rudou hvězdu, 2:1. Připravil jí tak jednu ze dvou ligových porážek.
První klub, na který navazuje HC Olomouc, byl založen v roce 1955 pod názvem Spartak Moravia Olomouc, od roku 1958 jen Moravia Olomouc. Vznikl sloučením mužstev Moravia Mariánské Údolí a Sokol Velká Bystřice. Iniciátory založení klubu byli J. Kočí, Z. Smejkal, L. Alexandrovský, F. Kreitzer. V sezóně 1955/56 hrál tým krajskou soutěž. Poté, od sezóny 1956/57, 2. ligu.
V letech 1953–1955 v Olomouci působila i taková legenda jako Alois „Lolek“ Cetkovský, předválečný reprezentant, a v sezóně 1955/56 dokonce i Augustin Bubník, který ještě po propuštění z vězení v rámci vykonstruovaných procesů s mistry světa konce 40. let nesměl působit v nejvyšší soutěži (tehdy byl v Olomouci na hostování ze Zbrojovky Brno).
Alois "Lolek" Cetkovský pak trénoval Moravii Olomouc v letech 1955–1963 a hned v první sezoně v pozici trenéra dovedl Moravii z krajského přeboru do 2. ligy.
Kromě toho existoval ještě jeden hokejový klub nesoucí název města Olomouce, Dukla Olomouc. Tento oddíl vznikl v roce 1956 spojením oddílů ÚDA Praha a Tankista Praha. Hráči trénovali v Kladně, byli z Prahy a své zápasy hráli v Jihlavě. Právě na Vysočině byl po hokeji obrovský hlad, takže po postupu do nejvyšší soutěže se klub trvale stěhoval.
FOTO: Dukla Olomouc 1956/1957
Ve výroční brožuře Dukly Jihlava se píše: „Zbrusu nový jihlavský stadion ale nečekal na kvalitní hokej dlouho. Ještě v témže roce (1956) na něm začal své zápasy hrát tým Dukly Olomouc. A protože zdejším divákům byly výkony hráčů ve druhé nejvyšší soutěži sympatické, československá armáda, které klub patřil, rozhodla, že se mužstvo, které neslo v názvu jméno hanácké metropole, bydlelo v Praze a trénovalo na Kladně, natrvalo přestěhuje právě na Vysočinu. A protože to bylo do Jihlavy, narodila se Dukla Jihlava.“
Trenér Jaroslav Pitner k tomu dodává: „Po skončení hokejové sezony 1955/56 byla provedena v armádě reorganizace sportu, a proto se rozpustila i dosavadní prvoligová armádní družstva ÚDA Praha, Křídla vlasti a Tankista. V nové organizaci se sport decentralizoval a sportovní odvětví se rozmístila do jednotlivých posádek podle místních podmínek. Hokej dostal „umístěnku“ do Olomouce. Při zajišťování tréninkových podmínek se vedení setkalo s nepochopením místních tělovýchovných orgánů. V Dukle spatřovaly konkurenci druholigové Moravie Olomouc. Začátky ASD v Olomouci byly skutečně velmi těžké. V téže době se však dokončila v Jihlavě výstavba zimního stadionu. Našli se obětaví a prozíraví funkcionáři, kteří se zasloužili o přemístění Dukly do Jihlavy. A Jihlavané dokázali od začátku vytvořit armádnímu mužstvu na Horáckém stadiónu přátelské prostředí.“
60. a 70. léta
V roce 1965 přišla podstatná změna pro Moravii, a to změna názvu. A tak od roku 1965 hrála 2. ligu TJ Moravia DS Olomouc. Tento název vydržel celých čtrnáct druholigových let. Olomouc se pohybovala na předních příčkách druhé nejvyšší české soutěže, nikdy se jí ale nepodařilo postoupit do 1. ligy.
Další, ale nikoliv poslední změna názvu klubu, se udála roku 1979, od té doby byl hokej v Olomouci spojován s názvem TJ DS Olomouc. Pod tímto názvem působil olomoucký hokej v 1. ČNL (2. nejvyšší soutěži), kde se držel až do roku 1990.
Kohouti byli vždy tradičním účastníkem druhé nejvyšší soutěže, pouze v sezóně 1973/1974 sestoupili, ale hned rok poté slavili návrat do 1. ČNL.
FOTO: Mužstvo TJ Moravia DS Olomouc před sezónou 1965/1966 (3 fotografie)
Přejmenování klubu na TJ Moravia DS Olomouc:
80. léta
V osmdesátých letech olomoucký klub usiloval o postup do nejvyšší soutěže. V sezóně 1981/82 skončilo mužstvo na druhém místě ve finálové skupině, do baráže však postupoval jen první tým. O rok později se Mora do prolínací soutěže už probojovat dokázala, v baráži však vyhořela na Dukle Trenčín, které podlehla 0:3 na zápasy. V dalších pěti letech skončili Kohouti vždy těsně pod vrcholem na druhém místě, přičemž o postup přes baráž se mohl ucházet pouze vítěz druhé nejvyšší soutěže.
V roce 1988 přišla změna pravidel, Hanáci vyhráli 1. ČNL, ovšem poté v prolínací soutěži skončili třetí, což postup neznamenalo.
Hanáckému oddílu se dařilo v mládežnických kategoriích, v sezóně 1983/1984 se Olomouc stala přeborníkem Československa v kategorii starších dorostenců.
V Olomouci také působila na trenérských postech velká jména, v letech 1986 – 1988 byl jedním z trenérů bývalý skvělý brankář Vladimír Nadrchal, na přelomu 80. a 90. let trénoval Hanáky reprezentant z 50. a 60. let Rudolf Potsch.
90. léta
Co se ale nepovedlo v sezóně 1988/89, povedlo se o rok později. To už totiž do extraligy postupovaly první tři týmy prolínací soutěže. A Kohouti skončili třetí! V roce 1990 tak olomoucký hokej dosáhl na nejvyšší metu, na kterou se lze v hokeji dostat – postup do extraligy.
V roce 1992 potkala olomoucký hokej další změna klubového jména. Pod tímto názvem zná olomoucký hokejový klub snad každý dnešní fanoušek – HC Olomouc (Hockey Club Olomouc). V nejvyšší soutěži olomoučtí hokejisté nezaháleli a stali se v roce 1994historicky prvním mistrem samostatné ČR, a to byl zatím největší úspěch olomouckého hokeje. O rok později se pak Hanáci mohli zúčastnit prestižní evropské soutěže IIHF European Cup. A Moře se v ní dařilo, obsadila nakonec čtvrtou příčku.
FOTO: Mistři ČR 1994
Olomouc vydržela v nejvyšší soutěži sedm let, potom ovšem přišlo pro všechny olomoucké fandy nejčernější období klubové historie.
V roce 1997 byla extraligová licence prodána do Karlových Varů a pro Olomouc byla koupena licence na 1. ligu. A tak se od roku 1997 musela Olomouc spokojit "pouze" s nižší soutěží, kterou hrála pod novým názvem HC MBL Olomouc. V roce 1999 byla prodána i ta, a z Olomouce zmizel seniorský hokej na dlouhé dva roky.
FOTO: Reklamní panel na Náměstí Hrdinů v Olomouci
FOTO: Momentky se sezóny 1998/1999 (2 fotografie)
Devadesátá léta však nepřinesla Olomouci titul pouze v seniorském hokeji, ale i dva tituly mládežnických mužstev. V sezóně 1994/95 vyhrál nejvyšší soutěž starší dorost, který tak navázal na úspěch kolegů z "A" mužstva v předchozí sezóně. V ročníku 1995/96 pak Kohouti získali pod vedením trenérů Pašky a Látala titul v extralize juniorů, čímž se uzavřel zlatý hattrick olomouckého hokeje (tři tituly ve třech letech u třech různých kategorií).
Pod těmito mládežnickými úspěchy jsou podepsáni např. Jan Tomajko, Michal Broš, Ondřej Kratěna či Radek Procházka.
Jednadvacáté století – nová éra olomouckého hokeje
V roce 2001 byla koupena licence na 2. ligu od Uherského Hradiště. V obnovené premiéře ve II. lize si Olomouc s obnoveným staronovým názvem HC Olomoucvybojovala v sezóně 2001/2002 postup do play-off, kde v prvním kole podlehla pozdějšímu vítězi ligy, Orlové. V následující sezóně 2002/2003 už olomoučtí hokejisté play-off s přehledem vyhráli a uspěli s pomocí navrátilce Jiřího Dopity i v následné baráži o postup do 1. ligy.
Kromě toho si fanoušci jistě vzpomenou na utkání tehdejšího domácího poháru s extraligovým Vsetínem. V únoru 2003 zaplnilo olomoucký zimní stadion téměř 6.000 fanoušků, kteří sledovali napínavou bitvu druholigové Olomouce s extraligovým Vsetínem. Z vítězství se tehdy až po samostatných nájezdech radoval Vsetín, zaplněná hala přesto aplaudovala domácím borcům.
Před sezónou 2003/2004 bylo hlavním cílem klubu udržet prvoligovou soutěž a vybudovat silný tým pro další ročníky, aby tradice olomouckého hokeje pokračovala úspěšně dál. Udržet se ve druhé nejvyšší soutěži se povedlo, ba co víc, klub skončil po základní části na páté pozici. I když v play-off přišlo vyřazení již v prvním kole, celkově byla sezona hodnocena jako velmi úspěšná.
Kádr před startem ročníku 2004/2005 prošel dalšími změnami s cílem pohybovat se výše než v minulé sezoně a pokračovat tak v dalším vzestupu olomouckého hokeje. Bohužel však sezona skončila zklamáním v podobě jedenáctého místa po základní části první ligy se ztrátou 14 bodů na play-off. Pozitivem však byl postup juniorů a dorostenců do extraligy.
Nové vedení, vstup Jiřího Dopity do HC Olomouc
V sezóně 2005/2006 se stal novým lodivodem olomouckých hokejistů Aleš Tomášek. Stabilizované jádro mužstva vhodně doplnil juniory a v průběhu sezóny i posilami z ostatních klubů a herní výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Mora se před vánoční pauzou vyšvihla až na třetí příčku, novoroční pokles formy však znamenal tuhý boj o elitní osmičku. Týden před skončením základní části byla ale účast v play-off vybojována. V nabitém herním plánu a v dusné atmosféře, která opanovala první ligu po velmi necitlivých zásazích do pravidel play-off, nestačili olomoučtí hokejisté na svého tradičního rivala prvního kola závěrečných bojů, ambiciózní Ústecké Lvy, a po čtyřech prohrách se, s jinak úspěšnou sezónou, rozloučili.
Dění na zimním stadionu však pokračovalo. Za vydatné podpory města byla zrekonstruována celá herní plocha, včetně chladícího zařízení, novou tvář interiéru ZS vtiskly mantinely s bezešvým plexisklem, oprav se dočkaly i střídačky, trestné lavice i zázemí pro časoměřiče.
5. května 2006 se odehrála historicky velmi významná událost, do olomouckého hokeje vstoupil jako majoritní vlastník Jiří Dopita.
V následující sezóně 2006/2007 se opět měnila pravidla, soutěž se rozšiřovala o dva účastníky, a tak nikdo nesestupoval. Olomouckým se nepovedl start do ročníku, vzhledem k tomu, že soutěž byla uzavřená, vedení zbytečně neinvestovalo do silnějšího kádru a klub sezónu v klidu dohrál na posledním místě, které nic neznamenalo.
FOTO: HC Olomouc před sezónou 2006/2007
Noví trenéři, vyšší ambice
Vše se v lepší obrátilo o ročník později, tedy v sezóně 2007/2008, kdy mužstvo převzalo duo koučů Petr Fiala – Petr Vlk. Opět se zcela změnil systém soutěže, hrálo se na dvě skupiny – východ a západ. Mora se dlouho přetahovala o první příčku s Kometou Brno, nakonec díky skvělému domácímu zápasu právě s Kometou svého brněnského soka přeskočila a po základní části byla ve východní skupině první. Ve čtvrtfinále play-off vyřadili Hanáci ostravskou Sarezu, v semifinále však nestačili na silný a ambiciózní KLH Chomutov. Přestože HC Olomouc vedl už 2:0 na zápasy, nakonec celou sérii prohrál 2:4.
Další sezóna už tolik úspěšná nebyla. V ročníku 2008/2009 skončila Mora po základní části osmá a v předkole vyzvala Havlíčkův Brod. Trenér Rebelu Petr Novák tehdy udělal z celé série pořádné divadlo. Fanoušci jistě nezapomenou na druhý domácí souboj, kdy frustrovaní hosté vyfasovali spoustu trestných minut a v průběhu hry dokonce opustili střídačku. Hanáci ale celou sérii vyhráli 3:1 a ve čtvrtfinále se utkali s Kometou Brno. Na silného soupeře, který se netajil ambicemi postoupit do extraligy, nestačili, a podlehli mu 0:4 na zápasy.
FOTO: HC Olomouc před sezónou 2009/2010
V sezóně 2009/2010 skončila Olomouc pod vedením úspěšného trenérského dua Petr Fiala – Petr Vlk po základní části na výborném třetím místě. Ve čtvrtfinále si lehce poradila s Duklou Jihlava poměrem 4:1 na zápasy, v semifinále ale opět vypadla s ambiciózním Chomutovem, prohrála na zápasy 1:4.
Druhá dekáda 21. století
V létě 2010 odešel z klubu trenér Petr Vlk, který zamířil do konkurenční Jihlavy. Petr Fiala si tak vybral nového parťáka, dvojnásobného mistra světa z Petrohradu 2000 a Hannoveru 2001 Jana Tomajka, který ukončil ze zdravotních důvodů kariéru a dal se na trenérství.
Sezóna 2010/2011 však příliš úspěšná nebyla. Zkušený tým plný velkých jmen se trápil, po nadstavbové části se sice vyšplhal na čtvrté místo, ale hned ve čtvrtfinále play-off vypadl s Havlíčkovým Brodem. Konečné páté místo bylo pro klubové vedení zklamáním, což odneslo několik hráčů vyhazovem. Skončila například dlouholetá ikona a opora klubu, kapitán Richard Brančík.
Před následujícím ročníkem 2011/2012 se na olomoucký led senzačně vrátil Jiří Dopita, který byl současně i majitelem klubu. Trenér Fiala vsázel v utkáních na kombinaci dravého mládí se zkušenostmi ostřílených borců a tato taktika slavila úspěch. Tým se po celou dobu sezóny držel na špici tabulky, po základní části obsadil třetí místo. Ve čtvrtfinále play-off Mora jen tak tak přešla přes Benátky nad Jizerou (4:3 stav série), v semifinále poté padla po velkém boji s Piráty Chomutov (3:4). Po sezóně ukončil kvůli zdravotním potížím kariéru kapitán Jan Mikel, tým opustil mimojiné Štefan Žigárdy.
Mimo to působí HC Olomouc ve všech mládežnických soutěžích. Jak junioři, tak i starší a mladší dorost hrají v extralize a klub tak vychovává nové a úspěšné talenty pro český hokej. Důkazem toho jsou i pozvánky mládežníků do reprezentace.
Nový ligový ročník 2012/13 dával nejlepším prvoligovým celkům větší naději probojovat se mezi tuzemskou hokejovou elitu. Extraligová baráž, kterou doposud hrál jen vítěz první ligy a nejhorší celek extraligy, změnila svůj model na tzv. rozšířenou baráž, kdy se o postup do extraligy poperou během dvanácti kol dvě nejlepší mužstva první ligy a dvě nejhůře umístěné týmy z extraligy. Prvoligové finále se tak nehrálo. Mora do této sezóny vstoupila s modernizovaným logem, tradiční kohout byl nyní laděn do bíločervena.
Po základní části brala Olomouc skvělé druhé místo, když zaostala za první Mladou Boleslaví jen o čtyři body. Ve čtvrtfinále vyzvala Mora houževnatý Hradec Králové, který dlouho kladl odpor. Olomouc však nakonec přes Východočechy přešla po šesti zápasech. V semifinále na Kohouty čekalo Ústí nad Labem, které mělo Moravanům výrazně ztížit barážové sny. Hanáci ale celou sérii zvládli nečekaně rychle, Ústecké Lvy přejeli 4:0 na zápasy a postoupili do baráže.
Tam se Mora utkala s Mladou Boleslaví, Libercem a Chomutovem. Největší hokejové šílenství zažila Olomouc při čtvrtém utkání baráže, kdy se po letech podařila vyprodat kohoutí plecharénu. Hanákům se podařilo ze dvanácti zápasů urvat jen šest bodů, proto i nadále zůstali v první lize.
Po této sezóně ukončil aktivní hráčskou kariéru legendární útočník, olympijský vítěz z Nagana a také jednatel klubu Jiří Dopita, jenž se stal asistentem hlavního kouče Petra Fialy. Dosavadní asistent Jan Tomajko se od nové sezóny postavil na lavičku místního staršího dorostu. Výrazného úspěchu se dočkala také olomoucká juniorka, která vystoupala pod vedením trenéra Kamila Přecechtěla až na bronzový stupínek.
Poslední aktualizace: 24. dubna 2013.
ZDROJE: Výroční brožura TJ Moravia DS Olomouc k sezóně 1965/66, Olomoucký Deník, MF DNES, Deník Sport, Jakub Kašpar, www.hokej.cz, Gut, Karel – Vlk, Augustin: Zlatá kniha hokeje.